Girlandám všeho druhu jsem naprosto propadla. Jsou efektní, a zároveň tak jednoduché na výrobu, že se do toho klidně můžete pustit společně s dětmi. Nejvíc mě baví vytvářet girlandy z různých přírodnin podle ročních období a sezonních svátků. Na jaře a v létě třeba z květů nebo peříček, na podzim ze suchých listů a jeřabin, v zimě třeba ze šišek či pomerančů. Fantazii se ale meze nekladou a navěšet do řady a nitku můžete téměř cokoliv 🙂 ...
Toto je loňský článek s tipy na ekologické a minimalistické dárky. Loni totiž ještě ekologie bylo téma, žejo. Letos máme „jiné starosti“, nicméně nápady na dárky, kvůli kterým nemusíme stát fronty ve znovuotevřených obchodech, zažívat ještě extrémnější vánoční nákupní horečku a navíc riskovat, že kvůli tomu promarodíme svátky, se myslím celkem hodí. A co víc, příroda nám za to (i letos!) poděkuje. Takže si dovoluji zrecyklovat loňský seznam, přidat další tipy, které mě napadly, a nabídnout ti inspiraci na dárky, které jsou ...
„To není fér, ostatní ti můžou dávat kytky a já ne,“ postěžoval si tuhle Horal, když jsem od jeho rodičů dostala pestrobarevný puget, poděkovala za něj a se zalíbením do něj zabořila tvář. Jenže tak to není. Jsem šťastná, když mi dá Horal květinu. Ale ještě šťastnější jsem, když ví, že květiny z konvenčních zdrojů jsou jako maso z velkochovů. A že to není můj šálek kávy. Květinový průmysl totiž patří k těm s největší ekologickou stopou. Květiny se pěstují v obrovských monokulturách, které postrádají biodiverzitu, sezónnost i lokálnost, a tudíž si žádají masivní chemické ošetřování a hnojení, umělé světlo a teplo a na závěr drahý transport na druhou stranu světa. A po tom všem se nám chvilku líbí a do týdne je po nich. Smutný příběh. ...
Táta se po dlouhé době, kdy pracoval z domu, znovu zabydluje v kanceláři. To proto, aby oddělil svůj pracovní a osobní prostor a mohl se doma uvolnit, odpočívat. Moc mu to schvaluju. Až na to, že někdy bývá v kanceláři pěkně dlouho a nemá tam nikoho (čti: naši mámu), kdo by ho ohlídal, jestli si od toho sezení a koukání do obrazovky dá taky někdy pauzu. Proto dostal k narozeninám „motivační obraz“, který namísto „no pain, no gain“, hlásá „projdi se, napij se, dýchej“. Dostal za úkol pověsit si ho někam, kde na něj od stolu uvidí, aby mu připomínal, že má čas od času udělat taky něco ne pro svou práci, ale pro sebe. ...
křupe jak tenký led má neochvějná víra že i letos přijde zima posedět vyprávět do sněhu zachumlat svět Tak jsem si to vygůglila. Říká se tomu environmentální žal nebo taky ekologická úzkost. Ten neodbytný pocit, že je tady něco špatně, když nesněží ani na Vánoce, ani v lednu a dokonce ani v únoru. A hlavně – ta depka, že s tím nemůžu vůbec nic udělat. A to jsem si myslela, že zrovna já sníh k životu rozhodně nepotřebuju… Tak kde se ten pocit bere? ...
Původně měl tohle být článek s tipy na ekologické a minimalistické dárky, ale vzhledem k tomu, že mám opět skluz s jeho vydáním a Vánoce se nezadržitelně blíží, stal se z něj spíše článek s last minute dárky. A to, že jsou navíc často eko, domácí, bezodpadové a nízkonákladové, to už je spíš takový bonus. Fotka je z Pinterestu, ale takhle nějak by to mělo vypadat… 🙂 Vlastnoručně namíchaný bylinkový čaj Ořechy v medu Domácí bylinkové pesto Voňavé mýdlo (domácí nebo od drobných českých výrobců) Směs koření na svařák Domácí granola Sušené ovoce nebo marmeláda Sklenice pickles Levandulové pytlíčky Směs na muffiny (esteticky navrstvená ve sklenici) Pokojová rostlinka (namnožená z tvé vlastní) Dóza domácích perníčků Kvalitní kafe nebo čaj Ručně vyrobený zápisník ze zbytkového papíru Bylinková sůl (do jídla nebo do koupele) Svíčky z včelího vosku nebo sóji Sáčky na ovoce a zeleninu ušité ze staré záclony Vlastnoručně namalovaný obraz Vstupenky do divadla/na koncert Poukázka do kavárny nebo knihkupectví Vlastnoručně nakreslené omalovánky Poukázka na společně strávený čas dle výběru obdarovaného Poukázka na konkrétní služby – vaření, hlídání dětí, úklid a jiné 😉 Dáváš svým blízkým podobné dárky? A jak řešíš dárky na poslední chvíli? Tak šťastné a veselé ❤️ ...
Ó, spánku mocný spánku ty vskutku umíš velké věci Činíš děti spokojenějšími matky krásnějšími počasí slunečnějším plíny voňavějšími dětský pláč méně srdcervoucím pošťáky dochvilnějšími hluk za oknem méně hlasitým dobře míněné rady snesitelnějšími hromadu prádla menší sousedy milejšími kávu lahodnější a cukr zbytečnějším Ó, spánku mocný spánku ty děláš život lepším než nejlepší instagramový filtr.
Cítím se být na pomezí. Někde mezi “homo urbanus” a divoženkou, co běhá po louce bosky a trhá bylinky při měsíčku. Vlastně mi všichni ti zkouření nemytí hippieci byli vždycky něčím sympatičtí. Ne teda úplně tou zkouřeností a nemytostí, ale svou touhou souznít s přírodou. Uctívat ji. Rozumět její moudrosti a chápat její absolutní nadvládu nad vším a všemi na téhle planetě. Jenže taky mám ráda dlouhé černé kabáty a hezké boty. Baví mě nosit rudou rtěnku a tu a tam si nechat narůst neprakticky, ale elegantně dlouhé nehty. Miluju kavárny a celou tu městskou „hipsta“ kulturu s jejími dizajnovými kelímky na kafe, nakouslými jablíčky a Instagramem. A běhat bosá po Třídě Míru a hrát si na jeskynní ženu uprostřed města mi pořád připadá spíš švihlé než „napojené“. ...
Dnes je to přesně rok, co jsme s Horalem odlétali do Nepálu. A protože se mi loni nepodařilo vám náš příběh dopovědět, zapátrám v paměti a pokusím se plynule navázat. A začnu vodou. Zásoby pitné vody jsou pro turisty v Asii velkým tématem. Dostatečná hydratace je ve vysokých nadmořských výškách ještě důležitější než tady. Každý řeší svůj pitný režim po svém a každý způsob má svá pro i proti. Na našem treku jsme potkali celkem pět druhů turistů. Tohle jsou oni: ...
Jako malí žijeme s představou, že hrdinové nejen existují, ale že se jimi klidně můžeme stát my sami, jen co vyrosteme. Fascinují nás všichni ti Herkulové, Xeny, Želvy Ninja a Odpadlíci (ano, jsem dítě devadesátek) a svaly, prsa a motorky v tom hrají až druhou nejdůležitější roli. Ta první je pocit, že máme moc vzít věci do vlastních rukou, zachraňovat životy, zahnat zlo na útěk (nebo mu loupnout hlavou na stranu a říct: „Zbývá ti deset vteřin života…“) ...