Poezie

někdy si myslím že to bude krásný teprv až si budem chybět třeba zas budeš básnit a říkat pravdu a celý to chtít zpět „naposled…“

roztančené střepy skla řádily na našem bitevním poli a chtěly nás podřezat oba ještě to trochu bolí ale taková je doba

škoda že na lásku musí být dva protože občas i jeden je příliš

mladičká básnířka upřímně doufáže v ní doutná skrytý potenciálprotože jinak ten smrad asi znamenáže na chodbě zas někdo kouří

jsi umělec kapacita celebrita lesklý kamínek hluboký nádech stah srdeční komory moje soukromá estetická záležitost